An Cafe CZ/SK Street Team slaví své první narozeniny!

Když jsem zakládala tuhle stránku, nikdy mě nenapadlo, že tohle jednou budu psát. Dneska je to přesně 365 dnů, co jsem založila tuhle stránku. Přesně 1 celičký rok co existuje Česko-Slovenský An Cafe Street Team. Původně tedy pouze český. :3 Neuvěřitelná doba, která šíleně rychle utekla.

Začátky byly opravdu těžké a několikrát vypadalo, že se stránka i zruší, ale vždycky jsem si řekla, že už jen kvůli klukům z kapeli to neudělám a budu pokračovat v tom, s čím jsem už jednou začala.

V prvních měsících se mi nabídly hned dvě pomocnice, že mi pomohou vést stránku. Skončily však dříve než začaly. Z patřičných důvodů. Naštěstí se mi jednoho dne ozvala jedna milá dívka s přezdívkou Cherry. Hned se dala do práce a velice mi pomáhá do teď. Před několika měsíci se k nám přidala i naše kamarádka, velká Cafekko, An-chan. Oběma bych chtěla moc poděkovat za jejich práci. Za všechno co pro naši stránku a pro všechny české a slovenské fanoušky dělají. Také až příchodem Cherry se rozhodlo, že se stránka povede i v angličtině, protože náš Street Team navštěvovalo mnoho zahraničních fanoušků.

Dne 23.8.2013 jsme dokonce uspořádali svůj vlastní první sraz pro všechny české Cafekkos. Akce se konala v Olomouckém parku. Počasí nám dopřálo, sešlo se nás poměrně dost, a tak jsme měli možnost oslavit půl roku Street Teamu, Yuukiho narozeniny a samozřejmě i 10 let od vzniku skupiny An Cafe. Sraz se vydařil, o to víc mě mrzí, že sraz k oslavě našeho prvního výročí musel být zrušen. Ale již teď můžeme slíbit, že jisto jistě budou další srazy. Zřejmě tohle léto v našem hlavním městě a někdy poté i opět v Olomouci.

 

 

Adminky An-chan a Cherry společně s jednou českou Cafekko byli před pár týdny na koncertu v Budapešti, který se konal 27.2.2014 v rámci turné Nyappy Go Around The World IV. Měly možnost se osobně setkat s kluky, vyfotit se s nimi, položit jim prá otázek a předat naši vlajku.

Jak jsme se od kluků dozvěděly, Českou i Slovenskou republiku již znali, což nás velice těší.

 

 

Jsou lidé, kteří si řeknou, že vést takovou stránku nedá žádnou práci. Občas něco přidáte a máte odpracováno. Opak je ale pravdou. Někdo musí přeložit všechny zprávy kluků na twitteru, články u fotek na ameblu, hledat nové informace, překládat informace,..poté to dát na stánku, to důležité i na náš vlastní blog, profil na twitteru, zkontrolovat e-mail. A věřte tomu, málo toho rozhodně není a vedeme si i vlastní osobní život a toho času nemáme tolik, kolik bychom potřebovaly.

Ještě jednou děkuji všem Cafekkos a především mým spoluadminkám. Vám všem patří velké díky. Nikdy nebudu litovat toho, že jsem stránku založila. Bye NYAPPY! o(≧▽≦)o

 

S pozdravem Teér-chan (zakladatelka Street Teamu).

Vánoční nadílka 1/2

Adminka Teér-chan má pro vás všechny dáreček. (Především, ale pro mé spoluadminky. Dokonce se v povídce objeví jedna z nich, ale vystupovat bude hlavně až v druhém díle.) Tak snad se vám bude líbit. Klidně zanechte svůj názor i to, co byste v příští části rádi viděli. :))

 

 

''Miku! Pomoz mi s tím!'' zabalancoval Kanon s hromadou krabic v náručí. Rozhodl se, že přitáhne všechny potřebný krámy a donutí kluky zvednou zadky a jít ozdobit stromeček, který musel ráno sám dotáhnout, zatím co ostatní tiše spali.

''Pojďte nám pomoct.'' přiřítil se Miku do vedlejšího pokoje, vypl klukům televizi a dokopal je do hlavní místnosti, kde už stál krásný živý stromeček. Byl dost vysoký. Jeho špička sahala až téměř ke stropu.

''Proč takhle brzy? Vždyť Vánoce jsou až zítra.'' postěžoval si Yuuki a plácl ssebou do křesla, odkud měl na ostatní hezký výhled. ''Doufám, že už máš dárky.'' usmál se Takuya a otevřel první krabici, ve které leželo rovnou několik druhů světílek. Nečekal, že mu Yuuki vůbec odpoví. Věděl, že dárky nakupuje vždy až na poslední chvilku. Vždycky se den před Štědrým dnem večer vypaří a proletí celé město a vrátí se s hromadou plných tašek. ''Tak, který si dáme letos? Červený, modrý nebo barevný?'' odpovědi se nedočkal, takže zavřel oči a poslepu za jedny zatáhnul. ''Takže červený.'' zamumlal si pro sebe. Nikdo mu nevěnoval pozornost. Všiml si ho až Teruki, když se celý do těch světýlek zamotal a roztáhl je po celý místnosti.

''Ah, pojďte něco udělat. Uděláme si krásný svátky jako minulý rok.'' štípl Miku Yuukiho a Terukiho do zadku. Yuuki zaječel, až se to rozlehlo po celé místnosti. Pohladil si zadek, aby ho to nebolelo a společně s ostatními nakoukl do ostatních krabic a dali se do zdobení stromku. Jen Kanon ještě ozdobil okna a přidal se k ostatním.

Když Kanon na závěr vysazoval Mika za krk, aby mohli dát na špičku stromku hvězdu, málem spadli a shodili ho na zem. Naštěstí byl Teruki poblíž a Mika chytil aby na něj nespadnul. Bylo to o fous. ''Uff..'' oddychnul si Miku. ''Díky.'' věnoval mu hezký upřímný úsměv.

''Kam zas zmizel Yuuki-chan?'' přiřítil se do pokoje Takuya, poté co uklidil prázdné krabice zpátky na půdu a ostatní mezitím, po tvrdé práci, odpočívali. ''Jako bys ho neznal.'' ozvalo se hned několik hlasů a dál se nerušeně koukali na televizi. Dávali zase jednu z těch okoukaných pohádek, které vysílejí snad každým rokem už desítky let.

''Takže..'' stoupl Miku před televizi jen co skončila pohádka. Byli trošku naštavní, ale reklamy byly stejně pořád stejný, takže to chvilku vydrželi. ''Yuuki donese zítra polívku, já něco k snídani, Teruki hlavní chod k obědu a ostatní cukroví a ostatní sladkosti. Né, že zas někdo něco zapomenem abudeme o hladu, jako minulý rok. Na večeři se odebereme domů ke svým rodinám, ale ještě před tím si rozbalíme naše dárečky, souhlas?'' všichni jen rychle přikyvovali k souhlasu, aby už uhnul. Reklama právě končila a začínala další pohádka.

Miku otráveně usednul ke svému počítači a napsal krásné přání všem svým fanouškům na svůj twitter. ''Až se všichni probudí, určitě jim to udělá radost.'' předetl si ještě pár tweetů, co napsali během dne ostatní kluci z kapely a šel na vlak domů. Ostatní odjeli chvíli po ním. Yuukiho už ten večer nikdo neviděl. Vždycky mu to trvá děsně dlouho. Zřejmě jel rovnou ke své rodině.

Ráno se kluci sešli už kolem 8. ráno, jen Teruki měl zpoždění. Snad nikdy nepřišel včas. Vždycky má spoustu výmluv a musí se na něj čekat. Když viděl ty naštvaný pohledy ostatních, měl chuť něco říct, ale svý tajemnství si nechal pro sebe. Odpoledne se za nimi staví Bou, právě byl zatím, přemluvit ho, aby alespoň na chvíli došel. Stejně pro něj měli připravený dárky. Ne všichni, Takuya a Yuuki ho znali spíše z vyprávění, i když měli možnost ho už několikrát vidět.

Miku donesl k snídani pro všechny sushi. Byla to pro ně taková každoroční tradice. Vždycky měli to stejné. Po snídani se někteří odebrali do svých pokojů, někteři k pohádkám a Miku jediný šel něco dělat. Nejprve umyl nádobí, aby si měli do čeho nabrat oběd a pak šel dát všechny dárky pod stromeček. Nejprve dávali všechny do kouta, aby byly pěkně pohromadě a až na Štědrý den je někdo z nich přesouval pod vánoční stromeček.

Zazvonil zvonek. ''Kdo to může být? Manager říkal, že se staví až zítra.'' vyskočil Kanon z pohovky a došel ke dveřím. Nevěřil vlastním očím. Netušil, že se tu Bou staví. Už dlouho jej neviděl. Měli moc práce s nahráváním nového CD, se zařizováním nového turné, plno focení, rozhovorů,..''Rád tě vidím.'' objal ho. Mezitím se přiřítil Miku. Vytryskly mu slzy z očí. Odžďouchl Kanona a skočil mu kolem krku. Utřel si slzy do rukávu, aby si toho nevšimli i ostatní. Slyšel jak se právě řítí podívat, kdo to za námi přišel.

Po pár hodinách vyzvídání Boua a vlastně i dění okolo An Cafe jsme si všichni sedli ke stromečku a dali se do práce. Začal Bou, aby se kluci nehádali. Kdyby tu nebyl, Teruki s Kanonem by se asi pohádali o tom, kdo z nich by začínal. Vždycky rozbaloval jeden a ostatní koukali a čekali,co tam bude mít. Pak byl na řadě další a další a tak to šlo dokola.

Dostali spoustu blbostí. Miku našel ve svém balíčku speciálně vyrobený kondomy s logem An Cafe. Svův dáreček tu našel i Nyappy. Rozbalil mu ho samozdřejmě Miku. Schovávala se tam obrovská pískací kost obvázaná růžovou mašličkou. Tu náš malý pejsek okamžitě strhnul pryč. Tejvíc, ale překvapil Kanonův dárek. Nikdo nic živýho nečekal. A nakonec..jak ten dárek sem mohl někdo dotáhnout? Miku se nejvíc divil nad tím, že když je předělával na druhou stranu místnosti, taková krabice tam nebyla. Na bocích byli velké díry, aby mohla dýchat. Ano, z krabice se vysoukala nádherná dívka, ruce měla svázané červenou mašlí. ''Mám ten pocit, že tohle se s námi moc nedomluví. Na první pohled bylo jasné, že to není asiatka.'' zasmál se Yuuki a všichni se k němu přidali. Kanon se však zavochal o něco lépe než ostatní a hned poté co se vzpamatoval, rozvázal ji ruce a snažil se zjistit odkud je a kde se tu vzala. ''Konnichiwa. I'm Cherry. I'm from the Czech republic. It's a small country in Europe. I'm a Caffekos!'' teď už na ni koukal zaraženě i Kanon. Nyappy se prosoukal kolem kluků, očichal ji a když zjistil, že není nebezpečná, skočil ji do náruče.

Bou tu nakonec zůstal na oběd i na rozbalování dárků. Odešel domů až zároveň s ostatními. Všichni si vzali své dárky domů, dokonce i Kanon svoji dívku. Co jiného mu zbývalo. Vyhodit na ulici ji nemohl. Nejdivnější na tom bylo to, že ona sama nevěděla, jak se tam zjevila a kluci o tom neměli ani páru. ''Rodiče budou zírat.'' usmál se na Cherry a rozloučil se s klukama. Uvidíme se zase zítra.

 

Ukradla jsem si to z vlastního blogu: www.loveisyou.blog.cz :)

 

 

Veselé Vánoce!

Teér-chan, An-chan a Cherry (Adminky An Cafe CZ/SK Street Team) přejí vám všem šťastné a veselé Vánoce! 
 

Rozhovor s adminkami An Cafe CZ/SK Street Teamu 3/3

Poslední z rozhovorů adminek naší stránky. Tentokrát se zakladatelkou Česko-Slovenského An Cafe Street Teamu.

1.Zkus říct něco málo o sobě.
Jmenuji se Tereza, ale všichni mi říkají Teér-chan. Je mi 18 let a bydlím poblíž Olomouce. Poslouchám rock, metal, screamo, k-pop a samozdřejmě nesmí chybět ani j-rock.

2.Jak dlouho posloucháš An Cafe?
Tak rok a půl. Přesně nevím. Ze začátku to pro mě byla jen jedna z j-rock skupin. Kamarádka mi musela pomoct se k nim probojovat. Potřebovala jsem čas než si získali moje srdce. A jsem jí za to vděčná.

3.Jak si se k nim dostala?
Nejdříve přes youtube, když jsem hledala nějaký videa s the Gazette a pak už jen právě díky té kamarádce.

4.Znáš osobně hodně jejich fanoušků?
Hodně zrovna ne, ale pár jsem jich poznala na našem prvním oficiálním sraze, který se konal v Olomouci. Doufám, že již za pár týdnů se potkám s mými spoluadminkami, které mám za tu dobu co je znám, opravdu moc ráda.

5.Proč si myslíš, že jsi vhodná osoba na adminování Česko-Slovenské fan stránky?
Nemyslím si, že jsem nějak zvlášť vhodná osoba právě pro tohle. Ale očividně jsem první člověk, kterýho napadlo založit Českou stránku pro tuhle skupinu. (Původně to byla pouze Česká fan stránka, Česko-Slovenskou se stala o pár měsíců později.) Dokáží mě rozesmát když mi je nejhůř, už jen proto je mám tolik ráda.

6.Koho z kluků máš nejradši a proč?
Ze ''staré'' sestavy mám nejraději Boua, je to takový roztomilý zlatíčko. Moc mi tam teď chybí. Teď momentálně hodně zbožňuji i Mika. Je to naprosto úžasný člověk a ještě lepší zpěvák. Má opravdu zvláštní hlas.

7.Co bys chtěla udělat pro to, abychom je dostali opět do Evropy?
Jsem schopná udělat téměř cokoliv. (Neberte to doslova. Nejsem fanoušek Biebera, ale An Cafe.) Teď se určitě zůčastním akce ''Chceme AC do Evropy'', která probíhá stylem ''spam na twitteru'' a pak ještě vymýšlím jednu Street akci o které ještě nemůžu nic bližšího prozradit.

8.Kam nejdále bys jela na jejich koncert?
Mít dostatek peněz a svolení rodičů, tak klidně i na druhý konec světa.

9.Čím jsou podle tebe An Cafe vyjímeční?
Podívejte se na ně a uvidíte. Jsou nádherní, mají talent a dokáží rozesmát i nejsmutnějšího člověka. Nejvíce talentu zřejmě shrábnul Miku, protože psát takový nádherný texty, to umí jen hrstka lidí.

10.Zkus napsat malý vzkaz lidem, proč by měli poslouchat právě An Cafe.
Pusťte si alespoň jednu písničku, uvidíte, že se vám zalíbí. Stojí to za to! :)